Stav po ukončení projektu

Na školní zahradě po ukončení projektu vznikne přírodní učebna uzpůsobená k výuce různých vyučovacích předmětu „pod širým nebem“ prostřednictvím tvořivých a komunikačních metod tak, aby žáci získávali povědomí o složitosti a podmíněnosti dějů v přírodě na základě vlastní přímé zkušenosti, prožitků ze zdarů i nezdarů vlastních pokusů a pozorování.

Při tvorbě plánu přírodní učebny jsme řešili otázku, jestli z dané plochy odstranit keře – tis a rododendrony, aby vznikla úplně nová plocha s velkým otevřeným prostorem. Kvůli tomu jsme svolali schůzku, které se zúčastnil ředitel, rodič žáka i koordinátor projektu. Na rozhodování se podíleli i žáci, kteří budou aktivně zapojení do tvorby učebny. Nakonec jsme se všichni shodli, že daný stav zachováme. Keře totiž pro děti tvoří různá zákoutí, zajímavé cestičky a úkryty. Poslouží i jako hranice mezi jednotlivými prvky. Rozhodli jsme se tedy, že nebudeme zasahovat do současné živé přírody, ale využijeme ji jako základ nové venkovní učebny.

Po ukončení projektu bude školní zahrada nově obsahovat možnost sezení pro žáky, děti, rodiče, pedagogy či přátele školy. Budou zde umístěné lavice se stoly pro 35 osob. Kapacita je dostačující pro celou třídu, školní družinu, mateřskou školku, kroužek, pedagogický sbor atd. O zastřešení místa, pokud to bude nutné, se pokusíme v následujících letech. Jelikož se jedná o učebnu, je potřeba základní didaktická pomůcka jako tabule na psaní. 

Kromě včel, které už na školní zahradě máme, by tady žáci chtěli obdivovat a studovat i jiný zajímavý hmyz. Proto jsme se rozhodli pro stavbu hmyzího hotelu. K této části se žáky vytvoříme návrh naučné tabule a necháme ji vyrobit. Budou na ní informace k různému hmyzu a především ke včelám. Kromě naučné tabule necháme vyrobit informační tabuli k projektu a přírodní učebně. Informační tabule bude sloužit především pro veřejnost.

Další živočichové, které bychom chtěli do naší učebny přitáhnout, jsou ptáci. Na stromech budou proto umístěné různé typy budek a krmítko, které vytvoří sami žáci v pracovních činnostech.

Prvek, ve kterém by se mohli ještě objevit další druhy živočichů, je určitě plánovaný rybníček. Kromě toho bude využit k výsadbě vodních a vlhkomilných rostlin (například puškvorec, orobinec, bahenní kosatec, kyprej vrbice apod.).

Kromě toho, že zde uměle vysadíme určité druhy původních rostlin, provedeme se žáky experiment, jaké rostliny pro naše zkoumání nám připraví sama příroda. Z toho důvodu omezíme na dané ploše sekání na max. 2 x ročně. Vznikne tak kousek divoké přírody uprostřed „civilizace“ často nazývaný jako permakultura.

V přírodní učebně nebude chybět ani velmi oblíbený a hodně estetický bylinkový záhonek ve tvaru spirály postaveny z kamenů. Bylinkový záhonek bude navazovat na rybníček a bude stoupat do výšky cca 70 cm. Aby se tam dařilo jak suchomilným rostlinám, tak těm, které mají raději vlhko. Tak se na poměrně malém kousku dá vypěstovat hodně druhů rostlin. Na místě samozřejmě nebudou chybět cedulky s názvy vysazených bylin. Oddělení léčivých rostlin využijí učitelé v přírodopise, pracovních činnostech (vaření), učitelé chemie (bioindikátory) a předmětu výchovy ke zdraví. Žáci také projevili zájem i o záhonek, kde by si zkusili vypěstovat i něco jedlého (například jahody) nebo květiny. Proto vytvoříme i tento záhonek. Výběr plodin necháme až na realizaci. Část záhonku necháme ve formě „hliniště“. Je to cvičná plocha, kde se děti učí sázet, při zeměpisu mohou vytvářet mapy, modelovat hory a řeky, stavět mraveniště či budovat město. Záhonek bude mít vytyčené délkové a plošné míry, které jsou pro žáky potřebné pro představu v matematice, ale i v praktickém životě.

V rámci zeměpisu budou žáci moci chodit do přírodní učebny i díky tomu, že tam bude umístěn ukazatel světových stran vyroben z přírodního materiálu – dřeva. Na ukazateli bude přesná zeměpisná šířka a délka včetně nadmořské výšky. Dále tam mohou být doplněné vzdálenosti do různých měst (Praha apod.). Tento ukazatel světových stran bude vyšší než 2 metry, a to proto, abychom na něj mohli umístit další prvky: teploměr, vlhkoměr a barometr. Tyto prvky budou využitelné v zeměpise, fyzice, matematice či přírodovědě. Vyjma klasického teploměru bude učebna obsahovat půdní teploměr v záhonku a vodní teploměr v rybníce. Tím budou moci žáci pozorovat různé podmínky, odlišnou schopnost ohřívání či ochlazování půdy, vody a vzduchu. Poblíž ukazatele světových stran postavíme srážkoměr a tím dokončíme malé meteorologické stanoviště, které mohou využívat všichni žáci bez ohledu na věk. Naučit žáky cokoliv pravidelně sledovat je velmi důležité. Vede to k vytrvalosti, pečlivosti a odpovědnosti.

Abychom využili všeho, co nám příroda nabízí, nebude na pozemku školní zahrady chybět nádoba na sběr dešťové vody. Tuto vodu pak využijeme při zálivkách záhonků nebo při potřebě doplnit vodu do rybníčku. Je to dobrá ukázka, jak zajistit zdroj vody přímo na zahradě.

V naší přírodní učebně nebude nic přebytečné nebo nazmar. Každý plevel přijmeme s radostí, že ho žáci mohou vidět a poznávat nebo, že mohou zkoumat jednotlivé vztahy v přírodě. Sami žáci tady budou objevovat, který plevel, rostlina brání růstu jiné nebo naopak. Také nenecháme nic nazmar, proto chceme zachovat a vylepšit kompostér a kompostování. Kromě toho je kompost výborný pro pochopení koloběhu látek v přírodě a pozorování půdních bezobratlých živočichů.

Žáci se učí ve škole i vaření, ale který z nich si někdy zkusil vařit v přírodě? V dnešní přetechnizované době, je takových dětí velmi málo. Z toho důvodu chceme v přírodní učebně vytvořit ohniště. Třeba uvaření čaje z bylinek ze záhonku, které si sami vypěstovali, bude neuvěřitelným zážitkem a poznáním. Poslouží to nejen pro výuku, ale i volnočasové aktivity žáků, rodičů, učitelů atd. Pro tento prvek budeme muset ještě vytvořit dřevník.

Přemýšleli jsme ještě jak vytvořit tzv. malé arboretum, které bylo v 9. výzvě preferováno. Naše školní zahrada totiž obsahuje docela velký počet stromů. Dokonce v rámci projektu s názvem Aj ty ptáčku jarabáčku od organizace Čmelák z Liberce žáci vysadili původní druhy keřů, které si také sami vybrali a jsou vhodné především pro ptáky (hloh, kalinu a svídu krvavou). Vymysleli jsme aktivitu, kde žáci určí pomocí atlasů druhy stromů a keřů na školním pozemku, vyhledají o nich další informace. V hodinách informatiky vytvoří cedulky s čísly, které připevní k jednotlivým stromům a keřům. Potom žáci vytvoří průvodce, ve kterém bude daný strom pod číslem pojmenován. V rámci hodin cizích jazyků k tomu doplní cizí názvy. Na celém pozemku tak vznikne „školní arboretum“.

Pro mladší děti, například z mateřské školy, která se nachází v naší školní budově, bychom chtěli obsáhnout i určité hrací prvky. Jedním takovým bude špalková stezka (schody), kterou si navrhli sami žáci a houpačka, která naopak poslouží i v hodinách fyziky (dvouramenná páka).

Školní zahrada bude plnit i funkci relaxační. Díky velikosti pozemku zbyde dostatečně velký trávník využitelný především ke hrám a odpočinku.